Posted on Napsat komentář

Dovolená s kočkou nebo bez?

Znáte to, celý rok se těšíte na zaslouženou dovolenou… Jenže pár týdnů před tím než vše vypukne se vám do mysli začne vkrádat vtíravá myšlenka co s kočkou? Nebude pro ni společná cesta příliš stresující? Není lepší nechat ji v klidu doma? Ale nebude tam příliš osamělá? Nemám raději zavolat přátelům a vzít ji k nim?

Možností jak celou situaci vyřešit je několik. Jediné správné řešení ale neexistuje. Každá kočka je jiná, takže zůstává na páníčkovi, aby poznal, jak k dané situaci přistoupit. Níže najdete výhody a nevýhody jednotlivých řešení a také typy, pro jakou kočku se mohou hodit.

První a logisticky nejnáročnější možností je vzít svého čtyřnohého miláčka s sebou. Tato varianta se hodí pro koťata, která by neměla zůstávat sama a kočky, které jsou hodně fixované na své páníčky, případně kočky, kterou jsou na cestování zvyklé. Také hodně záleží, zda jedete na 3 týdnu na chalupu na Slapy nebo na týden letecky do Egypta.

Pokud jedete na delší dobu na místo, které je vám dobře známé, určitě můžete vzít svou kočku s sebou. Zajistěte, aby během přepravy netrpěla a měla maximální pohodlí. Snadněji to půjde v autě, než v hromadné dopravě. Na místě pro kočku vše maximálně zabezpečte. Zavřete okna atp., aby nemohla utéct ve snaze najít svůj bývalý domov. Spoustu typů jak na to, najdete v článku o pořízení nové kočky. Pokud jedete na pár dní na místo, které vám známé není a jen těžko kočce zajistíte pohodlí, raději ji nechte doma.

Další variantou je kočku na dobu dovolené svěřit do rukou přátel či rodiny. Domluvte se s nimi, jaká je vaše představa o hlídání. Ujasněte si, že pro kočku může být přemístění do dočasného domova velmi stresující. Vysvětlete dočasným pečovatelům, jak zabezpečit jejich domov, aby byl bezpečný a útulný. Zajistěte předání dostatečné dávky krmiva, doneste také oblíbené deky nebo pelíšek a ideálně také váš domácí kočičí záchod. Vybírejte takové pečovatele, abyste k nim kočku mohli umísťovat opakovaně a ona pokaždé nezažívala nový stres z neznámé domácnosti. Toto řešení je vhodné pro většinu domácích koček, i když je pro ně první přemístění stresující, zakrátko si zvyknou. Navíc jsou neustále pod dozorem a vy tak máte kontrolu co se děje. Obdobným řešením je také přemístění do kočičího hotelu, kde váš čtyřnohý mazlík navíc dostane profesionální péči.

Poslední variantou je nechat kočku doma a zajistit si hlídání. Pokud je kočka hodně fixovaná na své domácí teritorium a zároveň poměrně nezávislá, co se lidské společnosti týče, můžete sehnat někoho, kdo ji bude jen pravidelně kontrolovat. Tato varianta je vhodná pouze při kratších např. 3-5 denních dovolených. Kočka je doma, nezažívá tedy žádný stres. Váš známý, rodinný příslušník nebo specializovaná pečovatelka přijde a s kočkou se pomazlí, doplní jí jídlo s vodou a vyčistí záchod. Jednoznačně jde o nejjednodušší řešení.

Druhou a pro naše čtyřnohé členy rodiny nejpříjemnější variantou je, když zůstane doma a zároveň má nepřetržité hlídání. Požádejte někoho blízkého, třeba babičku nebo děti, jestli by po dobu dovolené nemohli bydlet u vás. Kočka je pod neustálým dohledem, zůstává ve svém přirozeném teritoriu a navíc není osamělá. Toto řešení se hodí pro velmi úzkostné a citlivé kočky. Pochopitelně ale není jednoduché takové hlídaní zajistit.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, vybírejte takovou variantu, které nebude stresovat vaši kočku, ale ani vás. Jde přece jen o dovolenou a ta je hlavně o odpočinku a relaxaci, tak si ji užijte 🙂

Posted on Napsat komentář

Pomoc, moje kočka pořád mňouká!

Znáte to, konečně se vám podaří usnout a najednou ztichlou ložnicí rezonuje vyčítavé *mňau*. Řeknete si, že tentokrát to přejdete, jenže následuje další a další čím dál tím plačtivější mňoukání a vám nezbývá, než zamávat nerušenému spánku a jdete zkontrolovat, co se to vlastně děje.

Ačkoliv se mňoukání zdá jako naprosto přirozená kočičí potřeba. Z velké části je určeno především nám lidem. Malá koťata sice mňoukají, když své mámě chtějí naznačit, že mají hlad nebo se cítí opuštěná. S přicházející dospělostí ale ke komunikaci s ostatními kočkami požívají spíš syčení, vrčení nebo jakési kvílení.

Podobně jako koťata svým mámám i nám se kočky pomocí mňoukání snaží naznačit, že je něco trápí. A možností o co jde, vlastně není zase tolik. Pojďme se na ně postupně podívat.

Asi nejsnáze interpretovatelným kočičím mňoukáním je to o jídlo. Možná má prázdnou mističku a chce vás upozornit, že má hlad. Nebo se nemůže dočkat pravidelné kapsičky a vás tak nějak popohání, že už je čas. S jídlem je to vždycky těžké. Třeba má zrovna váš kočičí člen rodiny trošku vyšší apetit a jeho mňoukání už vás dohání k šílenství. Řešení chce pevné nervy, ale je jednoduché. Nikdy svou kočku nekrmte, když se dožaduje jídla. Ignorujte ji a počkejte, než se uklidní. Krmení jí dejte ve stejnou hodinu každý den. Pokud nechcete, aby vás kočka tahala každé ráno z postele, nekrmte ji hned po probuzení.

Druhou stranou stejné mince jsou i další kočičí chci. Třeba takové chci ven, chci abys mi otevřel tyhle dveře, chci s tebou spát v posteli. V tomto případě je nejjednodušší držet se stanovených pravidel a neporušovat je. Kočku pak ani nenapadne mňoukáním vyžadovat změnu. A když ano, uděláte nejlépe, když ji budete ignorovat.

Další častou příčinou mňoukání je touha po pozornosti. Ačkoliv si spousta lidí myslí, že kočky jsou spíše samotářské, ve skutečnosti velice často touží po našem pohlazení, hře nebo prosté společnosti. Nemusíte ke kočce přiskočit pokaždé, když si mňoukne, ale uděláte dobře, pokud ji během dne věnujete dostatek času. Jestli to má ráda, mazlete se s ní, hrajte si s ní nebo ji prostě nechte spát ve vašem klíně. Jednoduše řečeno, utahaná kočka je tichá kočka. Určitě ale nevstávejte uprostřed noci jen proto, že si mňoukla. Kočky rády testují hranice a pokud uvidí, že se ji věnuje pokaždé, když si jen trochu řekne, určitě toho bude využívat.

Mňoukání se může objevit také spolu se stresem. Nemusíte se zrovna stěhovat do nového domu, stačí třeba nová sedačka. Některé kočky jsou úzkostné i při malých změnách a svou úzkost se nám snaží vyjádřit právě mňoukáním. Zdě opět pomůže společně strávený čas a třeba také sprej s hormony na uklidnění.

Ke stejnému chování může dojít také u starších koček. Podobně jako u lidí i jejich kognitivní funkce, zrak či sluch mohou ztrácet ze své předchozí síly a tak se stane, že kočka najednou neví, kde je. Ztratí se ve svém vlastním domě a mňoukáním nás žádá o pomoc. K takovým kočkám přistupujte s pochopením a uspořádejte vše co nejjednodušeji, aby se ve svém království snáze vyznala.

Jednou z posledních oblastí urputných vokálních projevů je nemoc. Kočka mňouká bez toho, že by toužila po vaší pozornosti nebo se snažila někam dostat? Je u ní tohle chování neobvyklé? Úpěnlivě mňouká během močení se kterým má problémy? Trpí zácpou nebo naopak prudkým průjmem? Na nic nečekejte a navštivte veterináře. Kočky často nedávají najevo, že je něco trápí, jakmile ale bolest přesáhne určitou mez, začnou plačtivě naříkat.

V případě, že doma máte mladou kočku, která náhle jakoby bez příčiny začala mňoukat, nemusí se jednat o nic vážného. Kočka dospívá a právě mňoukání je jedním z příznaků její probouzející se sexuality. Pokud se nejedná o chovnou kočku, navštivte veterináře a domluvte s ním možnost kastrace.

Kočičí mňoukání je ten nejjednodušší způsob, jak komunikovat se svým páníčkem. Neignorujte ho, vždy pro jistotu zkontrolujte, jestli se vás kočka nesnaží kontaktovat z nějakého dobrého důvodu. Dostane se na záchod? Nedošla jí voda? Netrápí ji zdravotní problém? Dokonce ani ve chvíli, kdy zjistíte, že si náš chlupatý člen rodiny tak trochu vymýšlí, určitě jej netrestejte. Žádné plácání, křičení ani stříkání vodou kočce nepomůže. Možná na chvilku přestane, ale vaše chování bude brát jako bolestivé odmítnutí, které se může podepsat na budoucích vztazích. Pokud se váš mazlík dožaduje něčeho, co pro něj prostě není určené, nereagujte. Chce to pevné nervy, pokud ale vydržíte, časem ho to přestane bavit. Tak hodně štěstí 🙂

Posted on komentáře 2

Základní výcvik koček

Funguje negativní motivace u výcviku koček stejně jako u psů nebo se jedná o zapovězené tabu? Jak tomu často bývá, i tato otázka má dvě odvrácené strany. Říká se, že negativní motivace pro kočky prostě neplatí. Pokud ji budete máchat čumáček v loužičce nebo ji tahat za kožich, opravdu to nikam nepovede. Nanejvýš si zapamatuje, že jste ji neprávem ublížili a křivdu se vám bude snažit oplatit. Pokud ale kočce necháte volnou ruku, asi se časem budete divit, co všechno jí přijde naprosto samozřejmé.

Otázkou zůstává, jak nastavit pravidla kočičího chování a jak je následně účinně vymáhat. Pojďme na to. První krok spočívá v jasném nadefinování všech pravidel. Mezi ty základní, která volí většina páníčků patří:

  • přístup na kuchyňskou linku není povolen (a to nejen z hygienických, ale i zdravotních důvodů – toxoplasmózu není radno podceňovat)
  • páníček není strom a nešplhá se po něm
  • většina vybavení v domácnosti není určena ke škrábání
  • všechny členy domácnosti je nutné respektovat

Samozřejmě si můžete nastavit i další zákazy, které jsou jedinečné pro vaši domácnost. Může se jednat o:

  • postel není kočkám přístupná
  • tento stůl/parapet/kout, místnost či dům není určený pro kočky
  • babička/dědeček (či jiný člen domácnosti) nemají kočky rády, a proto se nebudou nijak obtěžovat
  • květiny se nejí
  • a mnoho dalších

V okamžiku, kdy máte jasně stanovená pravidla, domluvte se všemi členy domácnosti na jejich dodržování. Nic není pro kočku víc matoucí, než měnící se zákazy. Jakmile totiž jednou dostane povolení, příště určitě zkusí své štěstí znovu. 

Dobře, pravidla už jsou jasná. Navíc všichni souhlasí, že se nebudou měnit a budou se dodržovat. Vaše kočka je ale jediná, kdo na to má stále jiný názor. Co s tím? Začněte jí dávat najevo, že se vám její chování nelíbí. Stejně jako kočičí matka vede svá koťátka k poslušnosti lehkým fackováním, taháním a bručením, i vy můžete nenásilně své kočce naznačit,  že dělá něco špatně. 

Z vlastní zkušenosti doporučuji uchylovat se zejména k verbálnímu projevu. Kočka právě skočila na linku? Prostě křikněte “ne” nebo “nesmíš” a pokud u toho vypadáte dostatečně přesvědčeně (kočka nic nepochopí, pokud na ni budete cvrlikat medovým hlasem), nejspíš se lekne a z linky hned seskočí. Jestliže toto chování budete opakovat vždy, když kočka vyskočí na linku, brzy si uvědomí, že tam nemá co dělat. Pokud nereaguje na váš hlasový projev, prostě kočku z linky sundejte. Opět ji dostatečně silně verbálně upozorněte, že se jedná o zakázanou činnost, a z linky ji popostrčte dolů – není třeba používat skutečnou sílu a už vůbec není třeba s kočkou mrsknout. Prostě ji jen jasně naznačte, že její přítomnost na lince není žádoucí. 

Pokud budete kočkám dávat povely jasně a bez výjimek, brzy se naučí, co je správně a co ne a přirozeně to začnou respektovat. Problém nastává, pokud vaše povely odporují jejich kočičí přirozenosti.

S tím nejčastěji souvisí škrabání nábytku a značkování, případně mrouskání koček. Značkování a mrouskání je problém projevů kočičí sexuality a není nic snazšího, než vše konzultovat se svým veterinárním lékařem a následně kočku vykastrovat.

Škrabání nábytku je také přirozené pro všechny kočky a to bez ohledu na to, jestli jsou vykastrované nebo ne. Dříve než se vůbec začnete na svou kočku zlobit, je nutné zajistit jí vyhovující škrabadlo. Tím může být koupené závěsné škrabadlo, kočičí strom, horizontální škrabadlo (škrabadlo ležící na podlaze), kus větve, proutěný košík… prostě cokoliv, na čem se vaše kočka bude ráda a dobrovolně škrábat. V ten okamžik můžete začít postupovat podle návodu výše, a pokud uvidíte vaši kočku ničit sedačku, nejprve ji verbálně okřikněte a pokud nereaguje, od sedačky ji odtáhněte. Její motivaci využívat oficiální škrabadlo můžete podpořit ještě tím, že pokud se škrabe tam, kde má, vždy ji za to náležitě odměníte. Zde opět může stačit verbální pochvala (tentokrát se medový hlas bude hodit :)) nebo pohlazení.

Kočky se svým páníčkem dostávají do konfliktu také z jiných důvodů, než je nedodržování základních domácích pravidel. Mezi ně nejčastěji patří močení či kálení mimo záchod, noční buzení, napadání páníčka a další. Ty jsou často spojeny se zdravotními potížemi, nedostatkem podnětů ke hře nebo změnami, které mají silný dopad na kočičí psychiku. Co s tím, si povíme zase někdy příště.